Janův hrad byl vybudován u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček - shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného.

Stavba, podle projektu Josepha Hardtmutha, započala v roce 1801 na přání  Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a o dokončení v roce 1808 se stará jeho o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.

Hardtmuth původně navrhl hrad daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. I přes to se jedná o ojedinělou stavbu v ČR, která je tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich má jiný půdorys. Ty jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, na jejichž venkovní straně je propojují  ochozy prvního patra. Čtvrtou stranou nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku.
V 1. patře se nachází tři reprezentační místnosti a dva odpočinkové salónky. Hlavní Rytířský sál, ve kterém se konaly hostiny a lovecké slavnosti, byl určen pouze pánům, dámy využívaly dva reprezentační salónky v přilehlých věžích.  Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži.

Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z Pálavy a nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například pravotočivé schodiště, prevéty a střílny.

Od roku 1945 je Janův hrad majetkem státu, je spravován Ministerstvem kultury ČR prostřednictvím Národního památkového ústavu Praha, územní odborné pracoviště v Kroměříži.

Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu. Ten se rozkládá na rozloze 2 200 hektarů. V prosinci 1996 byl areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako kulturní krajina.